Více o text.cz
Více o tom jak to funguje
Více o obchodu s texty
Ženská emocionalita na pracovišti
Dříve ženám bylo vymezeno úzké navigační pole – „domácí“ . Emocionalita, která je pro ženy typická jako pro muže racionalita, byla z tohoto důvodu vázána jen na rodinné „mikroklima“. Mělo být oázou pro muže - úředníky, bankéře, podnikatele, ale také řemeslníky či živnostníky, pracující v drsné konkurenci. Domácí paní měla muže vysvléknout z "kabátu každodenních starostí " ve firmě a být „tajemnicí pro věci rodinné“. Když bylo peněz nazbyt, mohla si dovolit „bonu“, jak je tomu dodnes např. v tradicionalistické Anglii, ale také v kreativní Francii, kde domácí paní běžně podnikají v kultuře, osvětě či charitě. Za socialismu musela žena stihnout obojí – rodinu i práci, a to po velmi minimální „mateřské“ - poválečná a budovatelská ekonomika tu neznala „ne“. Byla muži po boku i ve výrobě…. Dnes u nás mnoho žen, které nevidí problém v otázce: „Rodina nebo kariéra? " se po mateřské dovolené vrací do zaměstnání. Chtějí kombinovat obojí roli – rodinu i zaměstnání a v práci nevidí „kariéru“, ale kompenzaci za izolaci života „ve čtyřech stěnách“.
Vybíráme vhodnou pračku
Vybíráme vhodnou pračku Dnešní „inteligentní“ pračky, ale i další domácí spotřebiče, jsou nejen vybavené spoustou nejrůznějších funkcí, ale také dokážou ušetřit energii prostor v domácnosti. A co je neméně důležité – tito pomocníci v domácnosti nás často mohou překvapit moderním designem. Mnozí světoví výrobci praček se dnes doslova předhánějí v tom, jak jednotlivé modely ještě zdokonalit. Zákazník tak často stojí před rozhodnutím. Podle čeho a jak zvolit tu správnou pračku právě pro naši domácnost? Před výběrem pračky a jejím nákupem bychom si v první řadě měli rozmyslet, kam novou pračku v bytě pračku umístíme a kolik prostoru na ni budeme potřebovat. Dalším důležitým rozhodnutím, které budeme brát v potaz při výběru pračky, bude určitě to, zda chceme pračku s horním, nebo předním plněním.
České pivní speciály – nabídka se rozšiřuje
Není žádné tajemství, že, že Česká republika patří k pivovarským velmocím; průměrnou roční spotřebou piva necelých 160 litrů na hlavu bezkonkurenčně vedeme žebříček. Na druhou stranu drtivá většina produkce (více než 99,5 %) svým charakterem patří k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku českého typu. V roce 2004 bylo na našem trhu kolem 470 značek piv; z toho bylo asi 80 piv speciálních. V loňském roce se nabídka zvýšila na téměř 650 značek piv; mezi nimi mohl konzument ochutnat více než stovku speciálních piv. Přes tento růst zůstává pozice nejoblíbenějšího piva mezi konzumenty v České republice, spodně kvašeného ležáku českého typu, neměnná a preferuje ho velká většina konzumentů piva u nás. „V této souvislosti je třeba uvést, že více než 95 % tohoto piva, tedy spodně kvašeného ležáku českého typu, patří do kategorií, které nazýváme pivem výčepním a ležákem,“ uvedl Mgr. František Frantík. „Ze zbývajících tvoří dvě třetiny piva nealkoholická, se sníženým obsahem cukru a lehká, pouze přibližně 1,5 % celkové produkce lze zařadit mezi piva speciální (stupňovitost 13 % a více),“ dodává přední český pivovarský odborník.
Kečup Heinz – symbol kvality potravin, oslavil 140 let
Americká společnost Heinz je dnes synonymem jednoho z největších výrobců kečupů, ochucovadel a omáček. Ve více než 50 zemích světa si drží pozici jedničky ve svém oboru. Každý rok prodá Heinz přes 650 milionů lahví legendárního kečupu. Za dobu své existence se stal kečup Heinz nejen synonymem kvality, ale i legendou spotřebního designu. Také kečup má svou historii Historie kečupu je ovšem mnohem starší; sahá do 17. století, kdy holandští a britští námořníci přivezli z Číny nakládanou slanou rybu, zvanou 'ketsiap'. Tentokrát však nešlo o klasický kečup, tak jak ho známe dnes, ale o konzistencí podobnou omáčce ze sóji či ústřic. V angličtině se slovo catchup objevilo poprvé v roce 1690 a v roce 1711 už pak jako ketchup.
Antonín Kratochvíle, významná osobnost českého pivovarství a sladařství
Významného životního jubilea se na sklonku loňského roku dožil Ing. Antonín Kratochvíle, renomovaný pivovarský a sladařský odborník a manažer. V současné době působí jako soudní znalec v potravinářském průmyslu v oboru pivovarství.„České pivovarství a sladařství má štěstí na vynikající odborníky a manažery; Antonín Kratochvíle se nesporně řadí mezi nimi na jedno z čelných míst,“ uvedl nedávno Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Antonín Kratochvíle se narodil 26. 12. 1929 v rodinném pivovaře ve Svijanech. Zde působil také jeho otec, děd a praděd. Také on se vyučil pivovarskému řemeslu. V roce 1946 získal výuční list a v pivovaru v Krušovicích pak pracoval tři roky jako sladovník. V roce 1949 začal studovat Průmyslovou školu pivovarskou. Po jejím absolvování nastoupil do Výzkumného ústavu průmyslu pivovarského a sladařského v Praze. Později přešel do pivovaru Staropramen, aby se po nějaké době vrátil do krušovického pivovaru. Poté působil v pivovaru v Chebu.
Tečkou je doplněk
Láska a přání být krásná prý zrodila i módu…v každé ozdobě a doplňku byla touha po kráse a touha upoutat pozornost. Od fíkového listu po dnešek. Móda, doplňky a oděv. To jsou dnes pro nás zcela samozřejmé pojmy. V minulosti tomu tak ale nebylo. Jako vše kolem nás se vyvíjelo od toho nejprimitivnějšího pojetí až pod dnešní supermoderní verze, tak se vyvíjela i móda, oděvy a vše s tím spojené. Oděv byl velmi účinným prostředkem před povětrnostními vlivy, sluncem i chladem. Zdrojem oděvního materiálu byla příroda - traviny, listy, kožešiny a kůže. Pak i různě tvořené látky, i ty ručně tkané, pletené, malované i vyšívané. Ovšem oděv byl také účinným prostředníkem k určení příslušnosti ke kmeni, či stavovské třídě. Rovněž tak bylo možno podle oděvu ženy poznat, zda je dívka či žena zadaná nebo volná. Symbolika oděvu řekla mnohé beze slova. Módní doplňky. Ale vraťme se k současnosti. Ke vkusnému oblečení nyní již zcela samozřejmě patří jako tečka vhodný doplněk. A víte co dnes a letos frčí? Hitem letošní módy jsou veliké a výrazné módní doplňky. Co rozumíte pod pojmem doplněk? Doplňkem rozumíte kabelky, opasky, boty, šperky a vlasové ozdoby. Každý doplněk má být ovšem vkusný. A vkus je vypěstovaný cit pro krásu, ladnost a estetiku. Každá máte ten svůj vkus trochu jiný, každé ženě se líbí a zaujme ji cosi jiného. A proto je dnešní móda tak pestrá. Stylizovaná tak, aby si každá z vybrala to, co ji osloví nejvíce.
Modeláž nehtů.
Pěstěné a dobře upravené nehty zdobí ženskou ruku a podtrhují celkový půvab každé ženy bez rozdílu věku. Proč nevyužít dnešních možností a nevyzkoušet nehtovou modeláž? Bylo nebylo Nemyslete si, že úprava rukou a nehtů je výmysl naší doby! Již archeologické nálezy z Turecka dokazují, že v době kamenné předkládali lidé zvěřinu s upravenýma rukama i nehty. Používali k tomu malé mušle, jež sloužily k tvarování nehtů. Zalíbení v úpravě nehtů je znát i z doby Babylónie, kdy v hrobkách egyptských králů a jejich dvořanů byly nalezeny manikúry s plátky zlata. Na Středním východě si ženy v době Alexandra Velikého barvily nehty hennou. Indické ženy té doby zase využívaly pryskyřičnou látku z výměšků hmyzu červené barvy. A nemylte se, barvení a zdobení nehtů nebylo jen výsadou žen! Tečkou uniformy římských a babylonských válečníků byly dobře upravené a barvené nehty a tónované rty. Egyptská královna Kleopatra používala hennu, která se takto využívala ke zdobení nehtů až do 17 století. A přišly laky Pak v Orientu vznikly další rozličné způsoby a využití přírodních barviv. Zhruba roku 1917 se na trh dostal první tekutý růžový lak. Nastala éra barevných laků. Novodobá manikúra a používání lesků na nehty pak zahájilo nesčetné varianty a způsoby zdobení a úprav nehtů. Od jejich délky a zlacení, až po lepení růžového papíru. Upravené nehty ve své době určovaly stavovskou příslušnost a šlechtictví.